Diskusia:Cyril a Metod

Liturgia svätého Petra

• • doplnok liturgie sv. Petra, t.j. západnej rímskej omše v byzantskom rámci

1. lit. sv. Petra sa nachádza výhradne v byzantských euchologiách, takže ide o liturgiu náležiacu k byzantskému obradu
2. ani jeden zo slovanských textov tejto liturgie nevykazuje nejaký súvis s cyrilometodskou misiou

Andrej ŠKOVIERA: Liturgia cyrilometodskej misie na Veľkej Morave. In: Duchovné, intelektuálne a politické pozadie cyrilometodskej misie pred jej príchodom na Veľkú Moravu. Monografia príspevkov z medzinárodného vedeckého sympózia Nitra, 2. júl 2007. Red. Jozef Michalov – Peter Ivanič – Martin Hetényi – Zvonko Taneski. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2007, s. 104-130. (ISBN 978-80-8094-240-3.)

Andrej ŠKOVIERA: Svätí slovanskí sedmopočetníci. Bratislava: Slovenský komitét slavistov – Slavistický ústav Jána Stanislava SAV, 2010. (ISBN 978-80-89489-02-2.) (kapitola o liturgii sv. Petra)

-- Andreios 22:10, 16. október 2011 (UTC)

Uprava textu k polohe ucilista podla archeologickych pramenov.

Prosim akceptovat upravu textu do podoby:

Poloha učilišťa je neznáma, ale podľa archeologických nálezov sa pravdepodobne nachádzala v komplexe stavieb na veľkom moravskom hradisku Sady u Uherského Hradiště na tzv. metropolitnej výšině uprostred aglomerácia niekoľkých samostatných hradísk.

Davat sem Devin je sice pekne pre narodovcov, ale okrem zboznych zelani nie je na to najmensi dovod - na Devine sa nachadzala len cirkevna stavba (mensich rozmerov) ako na Bratislavskom hradnom vrchu, nehovoriac o moravskych Sadoch, na Devine bola len jedna, vramci aglomeracie hradisk okolo Uherskeho Hradista je ich niekolko, a navyse Devin bol situovany v exponovanej casti rise, blizko hranice, a teda uloha Devinu bola nepochybne predovsetkym strategicka a vojenska, na rozdiel od centralych hradisk Velkej Moravy, umiestnenych a dobre chranenych vo vnutrozemi, kde nalezy stylusov na pisanie ci kovani knih priamo potvrdzuju aj intelektualnu cinnost, ktora je nepochybne vysledkom niektorej z krestanskych misii. --213.81.184.28 (diskusia) sa nepodpísal(a)

Kedy boli blahoreceni a kedy svätoreceni?

Dokaze niekto doplnit do clanku popri vsakovakych zbytocnych drobnostiach aj to, kedy boli vlastne blahoreceni (a kym) a kedy potom svätoreceni (a kym) - vsetci ich tituluju svätymi, ale nikto ani poriadne nevie, kedy (odkedy) sa to stalo a ktorymi papezmi... nanajvys sa spomina ich povysenie na patronov Europy.--92.245.200.113 (diskusia) sa nepodpísal(a)

Je to uvedené v samostatných článkoch Konštantín Filozof a Svätý Metod. Blahorečenie vtedy ešte neexistovalo, len svätorečenie. --Andreios (diskusia) 08:49, 14. december 2015 (UTC)

Matka slovanských věrozvěstů

Historik Josef Vašica se kdysi domníval, že Marie, manželka Lva Soluňského, mohla být Slovanka. Podle řeckého genealoga Konstantina Bonise, který se zabýval rodokmenem Lva Soluňského, byla Marie dcerou císaře Konstantina VI. Pokud Vám to bude k zžitku, posílám přepis části textu z REVUE DES ÉTUDES BYZANTINES ve francouzštině: "Bonis (Konstantin G.), Die Slawenapostel Kyrillos und Methodios und die Basilika des Hl. Demetrios von Thessalonike. — Athènes 1969. 24x17. 145 p.+9 pi. (texte allemand), 145 p. +9 pi. (texte grec). L'auteur réunit dans ce volume (texte grec et traduction allemande) trois études consacrées au problème de la famille et de l'origine des saints Cyrille et Méthode ; les deux premières ont déjà paru ailleurs ; la troisième leur ajoute une interprétation nouvelle des mosaïques et des inscriptions de la basilique Saint-Dèmètrios à Thessalonique. Réagissant contre les tenants d'une origine slave des deux frères, l'auteur propose d'abord un schéma généalogique destiné à mettre en évidence l'origine impériale de Michel et Constantin (en religion Méthode et Cyrille) : leur père Léon, drongaire, aurait épousé la fille de Constantin VI, Marie. Autour de la personne de Philarétos Philanthropènos un réseau d'alliances met en rapport les principales personnalités ecclésiastiques du IXe siècle. Après cette analyse, fondée en grande partie sur la correspondance de Théodore Studite, l'auteur élabore une interprétation des représentations et des inscriptions de la basilique thessalonicienne : en particulier, selon lui, les deux enfants qui figurent de chaque côté de la mosaïque en l'honneur de s. Dèmètrios ne seraient autres que les fils de Léon, c'est-à-dire les futurs Cyrille et Méthode."

Příchod věrozvěstů na Velkou Moravu

Dal jsem si práci a sestavil si časový harmonogram letopočtů nebo časových intervalů z 9. stol., týkajících se obou Byzantinců. Moc jich sice není, ale přece jen z některých z nich se dá určit doba některých historických událostí. Víme, kdy přišli do Říma, protože je známo datum úmrtí papeže Mikuláše I. (3. 11. 867) a nástup nového papeže Hadriána II. (14. 12. téhož roku). Víme, že na Moravě působili 40 měsíců, víme, že se u Kocela zdrželi půl roku. Víme, že se zdrželi též v Benátkách, kde je zastihla zpráva o zavraždění císaře Michaela III. (zavražděn 25. září 867). Na Velkou Moravu tedy museli přijít nejpozději v létě 863. Tradice, že přišli 11. května, podle dnešního kalendáře 24. května 863, jak tento den slaví např. Bulhaři jako svůj svátek coby příchod věrozvěstů na Moravu, celkem sedí. Svátek sv. cyrila a Metoděje 5. července nemá žádnou datovou souvislost s oběma věrozvěsty, byl stanoven uměle. Až do roku 1863 se jako Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje slavil 9. březen (tradice svátku sahá až do 14. století). V roce 1863 však papež Pius IX. stanovil pro oslavy tisíciletého výročí příchodu bratří na Moravu 5. červenec.

Aj 5. júl aj 11. máj sú nezmysly, nikde tieto dni v historických kalendároch nie sú uvádzané ako dni ich príchodu na Veľkú Moravu. (BTW, čo znamená príchod na VM - prekročenie hranice alebo príchod do hlavného mesta?) --Andreios (diskusia) 08:55, 14. december 2015 (UTC)

Turistický ruch

Cyrilometodská cesta má pripomínať misiu týchto vierozvestov. Všetky významné pôsobiská by mali byť zahrnuté.--178.41.109.119 (diskusia) sa nepodpísal(a)