Preskočiť na obsah

Sekundér (geológia)

Pridať odkazy
z Wikipédie, slobodnej encyklopédie

Sekundér je termín používaný v minulosti a najmä v zahraničí na označenie určitého geochronologického obdobia, ktorého presná definícia sa menila podľa autora a menila sa aj v priebehu času. Sekundér bol najčastejšie súčasťou historického delenia dejín Zeme na obdobia primér – sekundér- terciér- kvartér (resp. spočiatku len na obdobia primér-sekundér). Konkrétne bol sekundér definovaný jedným z nasledujúcich spôsobov (v odrážkach sú uvedené názvy podľa chronostratigrafickej tabuľky platnej v súčasnosti):

  • do polovice 19. stor.:
    • a) kenozoikum + mezozoikum + (približne) perm (napr. Moro 1740, Blumenbach 1799, D’Omalius 1830)
    • b) mezozoikum + paleozoikum (napr. Phillips 1815, Lyell 1833)
    • c) mezozoikum + (približne) perm (prípadne aj + karbón + devón), občas vrátane časti terciéru (napr. vrátane paleogénu) (napr. Lehmann 1756 (jeden výklad), Ardouino 1760, Wernerovi stúpenci, Blumenbach 1791, Buckland-Phillips 1818, Buckland 1821, Boué 1825, Humboldt-Cuvier 1825, Webster-Buckland 1836, Lyell 1839)
  • od polovice 19. stor.:
    • d) mezozoikum (napr. Phillips 1855, Owen 1861, Haeckel 1866, Lyell 1874, Geikie 1903, Reisenauer 1983, Šalingová 2000, Kettner 1960)

Zdroje odseku: [1][2][3][4][5][6][7][8][9][10][11][12][13][14][15][16][17][18][19][20][21][22][23][24][25][26][27][28][29][30][31][32][33]

Názov a synonymá

[upraviť | upraviť zdroj]

Termín zaviedol Thomas Burnet v roku 1681 v podobe „monticulos secundarios“ (z jeho pohľadu išlo o sedimenty z doby po potope). Následne ho používali v Taliansku rôzni autori v 18. stor. vo význame a) alebo c) v podobe „monti secondari“ (Moro 1740, Tozzetti 1754, Arduino 1760), pričom Giovanni Arduino ako prvý v Taliansku zaviedol význam c), keďže rozlišoval primér-sekundér-terciér-kvartér [34] [35][36][9][37].

V nemeckých textoch druhej polovice 18. stor. a začiatku 19. stor. (menej často aj neskôr) bol ekvivalentom pre význam c) termín Flö(t)zgebirge [pozn 1] [27][41][39], pre význam a), b) alebo c) aj termíny sekundäres Gebirge, sekundäre Zeit, Sekundärzeit, sekundäre Periode[42][32][43][44], neskôr pre význam c) aj termíny Gebirge der zweiten Formation, Gebirge der zweiten Ordnung [42]. Z vyššie uvedených termínov sa v 20. storočí používal väčšinou už len tvar Sekundär(zeit), vo význame d) [29], a to zhruba do polovice storočia [45][46]; odvtedy sa používa už len termín Mesozoikum (bežný od polovice 19. stor.) [29][47]alebo ako synonymum termín Erdmittelalter či Mittelalter der Erde (od zač. 20. stor.). [48][47][49][50]

V čestine (v texte, ktorý je výslovne určený aj pre Slovensko) zaviedol Presl na začiatku 19. stor. ako ekvivalent nemeckého termínu Flötzgebirge domáci termín třetihory. Následne sa termín třetihory, resp. po slovensky tretihory (v slovenčine aj v podobe treťovrchy [51]) teda používal ako ekvivalent vyššie uvedeného významu c) slova sekundér, čiže ako to, čo dnes voláme mezozoikum a vrchné paleozoikum (Domáci názov druhohory bol v tej dobre ekvivalentom nie sekundéru, ale nemeckého termínu Übergangsgebirge, ktorému dnes zhruba zodpovedá spodné paleozoikum) [52][14][53]. V druhej polovici 19. stor. sa na označenie sekundéru (význam d, čiže mezozoikum) začal používať domáci termín druhohory (v slovenčine neskôr ojedinele aj v podobe druhovršie [54]), kým termín treťohory sa začal používať ako domáce označenie pre terciér; toto použitie termínov platí dodnes. [55][56][57][58][59][60][61] Tvar sekundér bol u nás zriedkavý už v minulosti a dnes sa namiesto neho používa tvar druhohory. [62][63][64][65][7][6][8][9]

V angličtine sa ako ekvivalent Montii Secondari a Flötzgebirge (významy a) až c) ) používal termín Secondary (Era/Period/Class/Age) - prvý doklad použitia je z roku 1813, ďaľšie doklady sú napr. Phillips 1815, Buckland-Phillips 1818, Humboldt-Cuvier 1825, Lyell 1833, 1839, Webster-Buckland 1836. Občas sa však používal aj výraz Floetz, a v 19. stor. často vo význame c) v opozícii k termínu Secondary použitému v takom prípade vo význame b) (napr. Phillips 1815, Conybeare-Phillips 1822) [66][67][68][69]. V druhej polovici 19. stor. a na zač. 20. stor. sa používal prakticky už len termín Secondary, a to ako synonymum termínu Mezozoic, t.j. vo význame d) (Phillips 1855, Owen 1861, Lyell 1874, Geikie 1903). Odvtedy sa presadil termín Mesozoic, i keď sa termín Secondary ojedinele vyskytuje dodnes. [41][70][71][72][10][73][74][75][76]Od 20. stor. sa občas vyskytuje aj termín „Age of Middle Life“ alebo „Age of Medieval Life“. [77][78][79][80]

Ostatné jazyky spomenieme už len stručne: Vo francúzštine sa názov „secondaire“ (alebo „ère secondaire“) používa dodnes [81][82][83]. Podobne v španielčine sa názov „secundario“ (alebo „era secundaria“) používa dodnes [84][85]. Aj v taliančine sa názov „èra secondaria“ (alebo „Secondario“) používa dodnes [86][87]. Vo všetkých týchto troch jazykoch sa však namiesto vyššie uvedených tvarov dnes uprednostňuje miestny ekvivalent tvaru mezozoikum.

V ruštine sa v minulosti používal názov vtoričnaja era (zhruba do polovice 20. stor. [88]), dnes sa používa už len termín mezozojskaja era (alebo mezozoj). [89][90][91][41]

Poznámky

[upraviť | upraviť zdroj]
  1. ↑ V dobových textoch spočiatku v tvare Flötz-Gebürge. O slove Gebürge pozri poznámku v článku primér (geológia). Slovo Flö(t)z znamená v baníctve vrstvu úžitkovej horniny, resp. ploché ložisko rudy, väčšinou medzi dvoma vrstvami obyčajnej horniny [38][39][40]

Zdroje

[upraviť | upraviť zdroj]
  1. ↑ SISSINGH, W. Rocky Roads from Firenze: History of Geological Time and Change 1650-1900 (part III). Utrecht Studies in Earth Sciences, volume 20. ISBN 978-6266-305- 7 dostupné online
  2. ↑ WILMARTH, G.. The Geologic Time Classification of the United States Geological Survey Compared with Other Classifications. [s.l.] : U.S. Government Printing Office, 1925. 138 s. S. rôzne strany (napr. 11, 65). dostupné online
  3. ↑ GRADSTEIN, Felix M.; OGG, James G.; SMITH, Alan G.. A Geologic Time Scale 2004. [s.l.] : Cambridge University Press, 2004. 589 s. ISBN 978-0-521-78673-7. S. 140.
  4. ↑ Martin. Earth's Evolving Systems. [s.l.] : Jones & Bartlett Learning, 2016. 616 s. ISBN 978-1-284-10829-3. S. 148.
  5. ↑ HARLAND, W. Brian. A Geologic Time Scale 1989. [s.l.] : Cambridge University Press, 1990. 263 s. ISBN 978-0-521-38765-1. S. 30, 31, 68.
  6. ↑ a b KETTNER, R.: České pojmenování geologických skupin útvarů (grup), útvarů, oddělení a stupňů. In: Věstník Ústředního ústavu geologického, roč. 35, 1960, S. 101 dostupné online
  7. ↑ a b REISENAUER, Roman, ed. et al. Co je co?: příručka pro každý den. x . 2. vyd. Praha: Pressfoto, 1983. S. 39, 41
  8. ↑ a b Časopis pro mineralogii a geologii. roč. 9-10. 1964. Nakladatelství Československé akademie věd. S. 123 [1]
  9. ↑ a b c BOUČEK, Bedřich; KODYM, Odolen. Geologie 2. [s.l.] : Nakladatelství Československé akademie véd, 1958. 794 s. S. 174. (Poznámka: V texte je chyba v druhej vete. Presl zaviedol pre sekundér názov třetihory, nie druhohory.)
  10. ↑ a b GEIKIE, A. Text-book of geology. Vol. II. 4th edition. London: Macmillan and Co., 1903. S. 861 (Poznámka: Citované aj vo Wilmarth 1925 S. 33)
  11. ↑ NATTERER, P. Gesteinsbildung und Fossilisation [Sonderdruck aus: Wissenschaftsphilosophie der Historischen Geologie, 2014, Kap. 1 & 2]. 2014. S. 20-21 dostupné online
  12. ↑ PHILLIPS, John. Manual of Geology (Practical and Theoretical). [s.l.] : R. Griffin, 1855. 669 s. S. 76.
  13. ↑ LYELL, Sir Charles. Elements of Geology. [s.l.] : James Kay, Jun. and Brother, 1839. 316 s. S. 157, 163, 164, 264.
  14. ↑ a b Vaclav I Stanek. Prirodopis srostonarodni (Naturgeschichte für das Volk). [s.l.] : [s.n.], 1843. 566 s. S. 427.
  15. ↑ PRESL, Jan Svatopluk. Krok. Weregny spis wsenaucny pro wzdelance narodu Cesko-Slowanskeho (Krok. Wissenschaftliche Zeitschrift ... hrsg. von I. S. Presl.). [s.l.] : Fetterle, 1823. 666 s. S. 84.
  16. ↑ PRESL, Jan Svatopluk. Krok. Weregny spis wsenaucny pro wzdelance narodu Cesko-Slowanskeho (Krok. Wissenschaftliche Zeitschrift ... hrsg. von I. S. Presl.). [s.l.] : Fetterle, 1836. 646 s. S. 239.
  17. ↑ Časopis pro mineralogii a geologii, roč. 4, 1959, Nakladatelství Československé akademie vĕd, S. 491 (Poznámka: O Preslových názvoch)
  18. ↑ KAYSER, Emanuel. Lehrbuch der geologischen Formationskunde. [s.l.] : [s.n.], 1891 (2016). 400 s. ISBN 978-9925-00913-8. S. 7-9.
  19. ↑ WALCHNER, Friedrich August. Handbuch der gesammten Mineralogie in technischer Beziehung (zum Gebrauche bei seinen Vorlesungen und zum Selbststudium mit besonderer Berücksichtigung der mineralogischen Verhältnisse des Großherzogthums Baden entworfen. Geognosie). [s.l.] : Groos, 1832. 1104 s. S. 283-1089 (najmä 762).
  20. ↑ OWEN, R. Paleontology or Systematic Summary of Extinct Animals and Their Geological Relations. Edinburg: Adam and Charles Black. 1861 [2] S. 5
  21. ↑ TRIMMER, Joshua. Practical geology and mineralogy (with instructions for the qualitative analysis of minerals). [s.l.] : J. W. Parker, 1841. 519 s. S. 175-179.
  22. ↑ Geognosie. In: Allgemeine Encyclopädie der Wissenschaften und Künste in alphabetischer Folge (A-G. 59., Geoaris-Georg). [s.l.] : Brockhaus, 1854. 437 s. S. 41.
  23. ↑ JOHNSON, M. E. Early Geological Explorations of the Silurian System in Iowa. In: Proceedings of the Iowa Academy of Science, Vol. 84, 1977, Art. 8, S. 152
  24. ↑ GROSSI, Francesco. Giovanni Arduino. Il geologo che "inventò" le ere [online]. geoitaliani.it, [cit. 2018-02-23]. Dostupné online.
  25. ↑ HSÜ, Kenneth J.; BRIEGEL, Ueli. Geologie der Schweiz (Ein Lehrbuch für den Einstieg, und eine Auseinandersetzung mit den Experten). [s.l.] : Springer-Verlag, 2013. 221 s. ISBN 978-3-03488663-5. S. 23.
  26. ↑ MORRELL, Jack. John Phillips and the Business of Victorian Science. [s.l.] : Routledge, 2017. 457 s. ISBN 978-1-351-15486-4. S. koniec kapitoly 6.4.
  27. ↑ a b WERNER, A. G.. Kurze Klassifikation und Beschreibung der verschiedenen Gebürgsarten. Dresdeb : Walther, 1787. 28 s.
  28. ↑ Henry Thomas La Beche (Sir).). Handbuch der Geognosie. [s.l.] : Duncker und Humblot, 1832. 612 s. S. 37.
  29. ↑ a b c HAECKEL, Ernst. Generelle Morphologie der Organismen: Bd. Allgemeine Entwickelungsgeschichte der Organismen. [s.l.] : G. Reimer, 1866. 650 s. S. 318-319.
  30. ↑ LYELL, Ch. The Student’s Elements of Geology. London. 1874. S. 108 a nasl. dostupné online
  31. ↑ BLUMENBACH, Johann Friedrich. Handbuch der Naturgeschichte. [s.l.] : J.C. Dieterich, 1791. 704 s. S. 516-523. [3]
  32. ↑ a b BLUMENBACH, Johann Friedrich. D. Joh. Fr. Blumenbach's Handbuch der Naturgeschichte. [s.l.] : apud Johann Christian. Dieterich, 1799. 708 s. S. 511-516.
  33. ↑ Geognosie. In: Allgemeines deutsches conversations-lexicon für die gebildeten eines jeden standes. [s.l.] : Gebrüder Reichenbach, 1840. 886 s. S. 504.
  34. ↑ SISSINGH, W. Rocky Roads from Firenze: History of Geological Time and Change 1650-1900. Utrecht Studies in Earth Sciences, volume 20. ISBN 978-6266-305- 7 dostupné online, najmä str. 319, 480, 486
  35. ↑ VAI, Gian Battista; CALDWELL, W. G. E.. The Origins of Geology in Italy. [s.l.] : Geological Society of America, 2006. 223 s. ISBN 978-0-8137-2411-9. S. 160-167.
  36. ↑ Časopis pro mineralogii a geologii. [s.l.] : Nakł. Československé akademie vĕd., 1964. 1206 s. S. 123.
  37. ↑ Pozri aj zdroje k úvodnému odseku tohto článku
  38. ↑ Flöz. In: Brockhaus' Kleines Konversations-Lexikon, fünfte Auflage, Band 1. Leipzig 1911. [4]
  39. ↑ a b Flöz. In: Meyers Großes Konversations-Lexikon, Band 6. Leipzig 1906, S. 718. [5]
  40. ↑ fletz in Deutsches Wörterbuch von Jacob Grimm und Wilhelm Grimm Bd. 3, Sp. 1771 bis 1773 [6]
  41. ↑ a b c secondary – vtoričnaja era. In: Belousov, V. I. Tolkovyj geologičeskij anglo-russkij slovar. 2009 [7]
  42. ↑ a b Johann Heinrich Moritz von Poppe. Ausführliche physische Geographie und Atmosphärologie; oder, Die Naturlehre unserer Erde im Ganzen, nebst der Lehre von den Lufterscheinungen und von der Mitterung (für alle Stände bearb). [s.l.] : C.F. Osiander, 1837. 370 s. S. 48.
  43. ↑ BEER, Eduard. Neuestes Fremdwörterbuch zur Verteutschung und Erklärung aller in Sprache und Schrift vorkommenden nicht teutschen Wörter, Redensarten, Kunstausdrücke und Abkürzungen (mit beständiger Angabe ihrer Betonung, Aussprache und Abstammung, so wie des Geshclechts der Hauptwörter. L - Z). [s.l.] : Voigt, 1838. 574 s. S. 359.
  44. ↑ SCHMIDL, Adolph. Das Kaiserthum Oesterreich (in zwei Bänden, mit vielen artistischen Beigaben. ¬Die Alpenländer; 4: Das Königreich Illirien. 1,4). [s.l.] : Scheible, 1840. 150 s. S. 143.
  45. ↑ Knaurs Konverstaions-Lexikon. Berlin: Verlag von Th. Knaur Nachf., 1932. S. 481
  46. ↑ EHRENBERG, Kurt. Paläozoologie. [s.l.] : Springer-Verlag, 1960 (2013). 408 s. ISBN 978-3-7091-8058-7. S. 12.
  47. ↑ a b STÖCKER, Friedrich W., ed. a DIETRICH, Gerhard, ed. Biologie Band 1/ A – Me . 6., überarbeitete und erw. Aufl. Leipzig: VEB F.A. Brockhaus, 1986. Brockhaus ABC. ISBN 3-325-00071-1. S. 243
  48. ↑ Geographie der Vorwelt (Paläogeographie). [s.l.] : B.G. Teubner, 1919. 104 s. S. 101.
  49. ↑ Erdzeitalter [online]. kerling-web01.from-de.com, [cit. 2018-03-25]. Dostupné online. Archivované 2018-03-26 z originálu.
  50. ↑ ARLDT, T. Die Entwicklung der Kontinente und Ihrer Lebewelt. Leipzig: Verlag von Wilhelm Engelmann. 1907 [8] S. 580
  51. ↑ KOŽEHUBA, J. Prírodopis pre národné školy - Nerastopis. 1872 [9] Archivované 2018-03-27 na Wayback Machine S. 25
  52. ↑ Krok (weřegný spis wšenaučný pro wzdělance národu Česko-Slowanského). [s.l.] : Wytištěný u Josefy owdowělé Fetterlowé z Wildenbrunu w Semínarium, 1821. 652 s. S. 84.
  53. ↑ LOOS, J.. Slowník slowenskej, maďarskej a nemeckej reči. Diel slowensko-maďarsko-nemecký. [s.l.] : Lauffer, 1871. 652 s. S. 554.
  54. ↑ UHLÁR, V. Vrchy a vrchári. In: Kultúra slova, roč. 15, 1981, č. 2 S. 50 [10]
  55. ↑ KREJČÍ, Jan. Geologie cili nauka o utvarech zemskych (se zvlastnim ohledem na krajiny Ceskoslovanske). [s.l.] : Augusta, 1860. 110 s. S. 223.
  56. ↑ PURKYNĚ, Jan Evangelista; KREJČI, Jan. Ziva (časopis přírodnický). [s.l.] : [s.n.], 1856. 424 s. S. 221. [11]
  57. ↑ BUJNÁK, Pavel, ed. Slovenský náučný slovník: Príručná encyklopédia vedomostí v troch dieloch II. diel. Bratislava, Praha: Litevna, literárne a vedecké nakladateľstvo Vojtech Tilkovský, 1932. s. 80
  58. ↑ druhohory. In: Encyclopaedia Beliana. 1. vyd. Bratislava : Encyklopedický ústav SAV; Veda, 2003. 702 s. ISBN 80-224-0761-5. Zväzok 3. (Č – Eg), s. 562-3.
  59. ↑ geológia. In: Encyclopaedia Beliana. 1. vyd. Bratislava : Encyklopedický ústav SAV; Veda, 2008. 670 s. ISBN 978-80-224-0982-7. Zväzok 5. (Galb – Hir), s. 111.
  60. ↑ Geopark - Exp [online]. Bratislava: Štátny geologický ústav Dionýza Štúra, [cit. 2018-03-25]. Dostupné online.
  61. ↑ Geologická encyklopedie [online]. geology.cz, [cit. 2018-03-26]. Dostupné online.
  62. ↑ sekundér. In: ŠALING, Samo; IVANOVÁ-ŠALINGOVÁ, Mária; MANÍKOVÁ, Zuzana. Veľký slovník cudzích slov. 2. revid. a dopl. vyd. Bratislava-Veľký Šariš : SAMO, 2000. ISBN 80-967524-6-4. S. 1092.
  63. ↑ BUBEN, V. K výslovnosti románských slov v češtině. In: Slovo a slovesnost, ročník 7 (1941), číslo 3, S. 144-154
  64. ↑ sekundér. In: Masarykův slovník naučný: lidová encyklopedie všeobecných vědomostí , díl 6. R – S. Praha: Československý kompas, 1932. S. 511
  65. ↑ sekundér. In:Příruční slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství, 1935-1957. dostupné online
  66. ↑ LASIUS, Georg Sigismund Otto. Extracts from Lasius's Observations on the Hartz mountains (Sect IV. chap. III.). [s.l.] : [s.n.], 1760. 89 s. S. 121.
  67. ↑ WILMARTH, G.. The Geologic Time Classification of the United States Geological Survey Compared with Other Classifications. [s.l.] : U.S. Government Printing Office, 1925. 138 s. S. 65. dostupné online
  68. ↑ floetz. In: Oxford English Dictionary Second Edition on CD-ROM (v. 4.0). Oxford University Press, 2009, ISBN 978-0-19-956383-8.
  69. ↑ BINGLEY, William. Mineralogy. Geology. In-growing plants. [s.l.] : F. and J. Rivington, 1852. 448 s. S. 8.
  70. ↑ secondary. In: Oxford English Dictionary Second Edition on CD-ROM (v. 4.0). Oxford University Press, 2009, ISBN 978-0-19-956383-8.
  71. ↑ SISSINGH, W. Rocky Roads from Firenze: History of Geological Time and Change 1650-1900. Utrecht Studies in Earth Sciences, volume 20. ISBN 978-6266-305- 7 dostupné online S. 480-676
  72. ↑ WILMARTH, G.. The Geologic Time Classification of the United States Geological Survey Compared with Other Classifications. [s.l.] : U.S. Government Printing Office, 1925. 138 s. S. 2, 65. dostupné online
  73. ↑ Mesozoic Era. In: Encyclopaedia Britannica. 11th edition. Volume 18, S. 188. dostupné online
  74. ↑ GRADSTEIN, Felix M.; OGG, James G.; SMITH, Alan G.. A Geologic Time Scale 2004. [s.l.] : Cambridge University Press, 2004. 589 s. ISBN 978-0-521-78673-7. S. 384.
  75. ↑ ROSS, Eva Jeany. Basic Sociology. [s.l.] : Bruce Publishing Company, 1958. 488 s. S. 156.
  76. ↑ CARLISLE, David Brez. Dinosaurs, Diamonds, and Things from Outer Space (The Great Extinction). [s.l.] : Stanford University Press, 1995. 241 s. ISBN 978-0-8047-2392-3. S. 5.
  77. ↑ Era [online]. ce.memphis.edu, [cit. 2018-03-26]. Dostupné online.
  78. ↑ NEWMAN, W. L. Geologic Time. United States Department of the Interior. 1977 [12] S. 6
  79. ↑ Major Geologic Periods of Time [online]. lessonsite.com, [cit. 2018-03-25]. Dostupné online.
  80. ↑ M.Alan Kazlev. The Phanerozoic Eon [online]. palaeos.com, [cit. 2018-03-25]. Dostupné online.
  81. ↑ TLFi [online]. cnrtl.fr, [cit. 2018-03-26]. Dostupné online.
  82. ↑ Encyclopædia Universalis. MÉSOZOÏQUE ou ÈRE SECONDAIRE [online]. universalis.fr, [cit. 2018-03-26]. Dostupné online.
  83. ↑ NICOLLET, Christian; LAVERNE, Christine. À la recherche des océans disparus dans les montagnes françaises (Alpes, Massif central, Massif armoricain, Pyrénées, Corse). [s.l.] : Editions Quae, 2013. 96 s. ISBN 978-2-7592-1883-7. S. 8.
  84. ↑ Diccionario de la lengua española - Edición del Tricentenario - Actualización 2017 [online]. dle.rae.es, [cit. 2018-03-25]. Dostupné online.
  85. ↑ GEORGE, Pierre. Diccionario de Geografía (Ed. Económica). [s.l.] : Ediciones AKAL, 2004. 624 s. ISBN 978-84-460-1257-3. S. 535.
  86. ↑ secondàrio [online]. treccani.it, [cit. 2018-03-26]. Dostupné online.
  87. ↑ Mesozòico [online]. sapere.it, [cit. 2018-03-26]. Dostupné online.
  88. ↑ 2. vydanie Boľšoja sovetskoj enciklopedije, citujúce zdroje zo 40. a 50. rokov, termín vtoričnaja era neuvádza
  89. ↑ OG, E., PAVLOV. A. Geologija – Tom pervyj – Geologičeskije javlenija. 4. vyd. (upravený preklad z francúzštiny). Moskva, Leningrad: NKTP. 1932. S. 19
  90. ↑ Mušketov D. I.; Štini, I.. Techničeskaja geologija. Moskva, Leningrad, Novosibirsk : NKTP - ONTI, 1934. 416 s. S. 270.
  91. ↑ JAKOVLEV, A. A.. V mire kamňa (kniga junogo geologa). [s.l.] : Gosudarstvennoje izd. detskoj literatury, 1951. S. 85.
Portal Portál vied o Zemi
Zdroj: „https://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Sekundér_(geológia)&oldid=7845682“