Preskočiť na obsah

Jelito

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie

Jelito (nárečovo aj jalito[1][2], elito[1]) môže byť:

Zdroje[upraviť | upraviť zdroj]

  1. a b c jelito. In: Slovník slovenských nárečí. 1. vyd. Zväzok I A – K. Bratislava : Veda, 1994. 933 s. Dostupné online. ISBN 80-224-0183-8. S. 725.
  2. a b RIPKA, Ivor; MICHALÁČ, Jozef. Vecný slovník dolnotrenčianskych nárečí. 1. vyd. Bratislava : Veda, 1981. 337 s. S. 164.
  3. jaternica. In: PISÁRČIKOVÁ, Mária, et al. Synonymický slovník slovenčiny. 3. nezm. vyd. Bratislava : Veda, 2004. 998 s. Dostupné online. ISBN 80-224-0801-8.
  4. a b c d jelito. In: Slovník slovenského jazyka. Ed. Štefan Peciar. 1. vyd. Zväzok I a – k. Bratislava : Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1959. 815 s. Dostupné online. S. 649.
  5. jelito. In: Slovník súčasného slovenského jazyka. Ed. Alexandra Jarošová, Klára Buzássyová. Zväzok A – G. Bratislava : Veda, 2006. 1134 s. Dostupné online. ISBN 80-224-0932-4.
  6. Centrum pre tradičnú ľudovú kultúru. jaternica [online]. ludovakultura.sk, 2017-10-09, [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
  7. Záhorská Bratislava : vlastivedná monografia Devínskej Novej Vsi, Dúbravky, Lamača a Záhorskej Bystrice. Ed. Ján Podolák. 1. vyd. Bratislava : Obzor, 1986. 332 s. Dostupné online. S. 219.
  8. a b JÁNOŠÍK, Anton; JÓNA, Eugen. Slovník spisovného jazyka slovenského. Zväzok 1 A – J. Turčiansky Svätý Martin : Matica slovenská, 1946. 992 s. S. 978. (Poznámka: Prvá definícia je doslovne prevzatá z Příručného slovníka jazyk českého.)
  9. zabíjačka. In: Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Ed. Stanislav Brouček, Richard Jeřábek. Vyd. 1. Zväzok 3 O – Ž. Praha : Mladá fronta, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-204-1713-8. S. 1186.
  10. Velký zabijačkový slovník [online]. kuchynelidlu.cz, [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
  11. Není jelito jako jelito. Chutná v tenkém i tlustém střevě, s žemlí i kroupami [online]. Praha: Český rozhlas, 2017-11-11, [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
  12. PALKOVIČ, K. Reč staršej Bratislavy. In Slovenská reč 6 1992. S. 354
  13. HABOVŠTIAK, A. O názvoch jaternice v slovenských nárečiach. In: Kultúra slova č. 3 1978. S. 75 a nasl.
  14. Všeličo. In: Slovenský letopis pre históriu, topografiu, archaelogiu a ethnografiu. 30. júna 1877. V súbornom vydaní je to S. 175, 176 [1] (porov. aj napr. Wurst. In: Augsburger Anzeigeblatt 4. März 1877 S. 2 [2])
  15. jelito, hurka, krwawňík, bachor. In: Slowár Slowenskí Češko-Laťinsko-Ňemecko-Uherskí
  16. jelito. In: Historický slovník slovenského jazyka. 1. vyd. Zväzok I A – J. Bratislava : Veda, 1991. 536 s. Dostupné online. ISBN 80-224-0228-1. (len príklady uvedené k významu 2)
  17. a b jelito. In: Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta Svazek:1, Strana:618 [3]
  18. Salsucium. In: DIEFENBACH, L. Glossarium Latino-Germanicum mediae et infimae aetatis. 1857. S. 509
  19. ZÍBRT, Čeněk. Staročeské umění kuchařské: S původními obrázky. Praha: Stará garda mistrů kuchařů, 1927, S. 101, 143, 340, 378
  20. KOMENSKÝ, J. A.. Janua linguarum reserata aurea: sive seminarium linguarum et scientiarum omnium (etc.). [s.l.] : Paulus Postrzihacz, 1669. 538 s. položka 421
  21. a b jelito. In: Historický slovník slovenského jazyka. 1. vyd. Zväzok I A – J. Bratislava : Veda, 1991. 536 s. Dostupné online. ISBN 80-224-0228-1.
  22. ŽIGO, P. Staršia mäsiarska slovná zásoba. In: Slovenská reč. 3 1999 [4]
  23. a b jelito. In: ORAVEC, Peter. Slovník slangu a hovorovej slovenčiny. Praha : Maxdorf, 2014. 327 s. ISBN 978-80-7345-326-8. S. 96.
  24. Kopaničiar : 1955 – 2005. Ed. Viera Feriancová. Myjava : Mestský úrad, 2006. 184 s. ISBN 80-969497-7-2. S. 158.
Symbol rozcestia
Symbol rozcestia

Toto je rozlišovacia stránka. Obsahuje odkazy na rozličné stránky, ktoré by mohli mať rovnaký názov.

Ak ste sa sem dostali cez odkaz v článku, prosím, vráťte sa a opravte ho tak, aby odkazoval priamo na najvhodnejší význam.